Roušky, svoboda, manipulace: Jak jedna demonstrace rozděluje českou společnost

Když v březnu začala první vlna pandemie koronaviru, Češi projevovali vzájemnou solidaritu. Řídili se heslem „Společně to zvládneme!“ a důkazem toho mohly být statisíce ušitých roušek. Jenže pohár trpělivosti mnohých už zřejmě přetekl.

Češi se rozdělují na dva tábory. Jeden se vládním nařízením, která jsou často velmi chaotická a pro mnohé už poněkud otravná, přizpůsobuje. Druhý je zásadně proti omezování základních lidských práv a svobod. Propast mezi skupinami se o to více prohloubila v neděli, když se na Palackého náměstí v Praze konala demonstrace proti vládním nařízením.

Pějme chválu dokola

Na demonstraci, kterou zorganizovala iniciativa Hnutí občanské nespokojenosti (HON), dorazilo podle samotných účastníků na dva tisíce lidí. Cíl byl jasný: vyjádřit svůj nesouhlas s povinnoustí nařízení dodržovat. Podle mnohých se z České republiky pomalu stává totalitní země, kterou ovládají lidé jako třeba „generál smrt“ . Právě tak nového ministra zdravotnictví označil zpěvák Daniel Hůlka, který měl na demonstraci proslov.

Na sociálních sítích se okamžitě strhly debaty o tom, čeho chtěli demonstranti docílit. Vzhledem k tomu, že demonstrovali proti vládním nařízením, neměli zcela logicky roušky přes ústa a obličej a nedodržovali ani nařízené rozestupy. Přesto se na facebooku HONu strhla chvála nejen od zúčastněných, ale i těch, kteří dorazit nakonec nemohli. Reakce od druhé strany názorového spektra na sebe nenechala čekat.

Na koho se dále odpůrci vládních nařízení odkazují? Na herce Jaroslava Duška. Ten se už několikrát veřejně vyjádřil k tomu, že právě lidé, kteří roušky odmínají nosit, bojují za zbytky demokracie v České republice. Dá se tak říci, že se z Duška stává jakási modla. Na Facebooku má vytvořenou už i pěknou řádku fanclubů. Pokud se tedy někdo chce vyjádřit, proč nařízení odmítání dodržovat, odkazuje se na Duškova slova.

Hygienické stanice budou mít další práci

Na druhou stranu, kde je chvála, je i kárání. Lidem se nelíbí fakt, že kvůli tomu, že se sešlo tolik účastníků, se nyní zvýší i počty nakažených koronavirem v České republice. Podle některých tak budou mít hygienici alespoň co na práci. Možná tak demonstranti dokazovali vlastenectví a to, že bojují za „zbytek“ české demokracie. Přitom výsledek spíše míří k tomu, že se se zhorčující epidemiologickou situací v Česku opatření pouze zpřísní.

Ti, kteří demonstraci a názory jejích účastníků nepodporují, především zdůrazňují, že jednání účastníků bylo bezohledné a stalo se jakýmsi plivancem pro lékaře, kteří se snaží pacienty s COVID-19 vyléčit. Zároveň se i na sociálních sítích divili transparentům, hlasající „nechceme vakcínu, chceme svobodu“.

Někteří uživatelé sociálních sítí na demonstranty vytvořili i vtípky. I v nich ale zůstali otázky, čeho chtějí lidé docílit. A teď je řeč o obou stranách. Jsou zde i lidé, kteří jsou neutrální a vlastně chápou obě strany. Právě ti se většinou na sociálních sítích ptají, co společnost po lidech vlastně chce. Když něco dělají, je to špatně. Když něco nedělají, je to také špatně.

Ve výsledku člověk vlastně zjišťuje, že se jedná o bludný a začarovaný kruh. Lidé mají opět o důvod více, proč si nejen na sociálních sítích vyměňovat své argumenty. Navzájem se obviňují. Jedni z toho, že se dodržováním nařízení chovají jako loutky. Druzí z toho, že se nakáza jen zhorší a nařízení přitvrdí.

Tagy: